ARMY....Specnaz
Už po napsání knihy Záškodník mě kontaktovalo mnoho lidí, kteří se chtěli dovědět skutečně pravdivé podrobnosti o výcvikových praktikách ruských Specnaz. Jejich počet dále vzrostl po zprovoznění domény www.specnaz.cz Prakticky denně dostávám pár dotazů na některé praktické stránky výcviku. Pisatelé žádají zejména potvrzení či vyvrácení obecné teze, že specnazovský výcvik člověka buď zabije, nebo z něj vytvoří neporazitelnou mašinu na zabíjení. Bohužel není v mých silách každému podrobně odpovídat a témata dotazů se často překrývají.
Na toto téma bylo popsáno již mnoho papíru a tak trochu mi připadá, že čím méně měli autoři textů pravdivých informací, tím více popouštěli uzdu své fantazii. Mezi lidi se tímto způsobem dostalo mnoho blábolů a jednotky Specnaz jsou tím zbytečně démonizovány. Zcela zlidovělý je názor o neskutečné brutalitě, tvrdosti a krutostech, ke kterým má při výcviku docházet. Ještě donedávna jsem se snažil podobné názory všem vyvracet. Výcvik, kterým jsem prošel, bych označil jako tvrdý, ale rozhodně ne krutý. V poslední době však začínám vidět některé věci i z pohledu zapřisáhlých pacifistů, proto si již netroufám výcvik zcela jednoznačně hodnotit. Po volných chvílích sepisuji další knížku, která bude nakonec obsahovat skoro všechny výcvikové metody, psychické i fyzické útrapy a snad i vojenskou šikanu, kterou jsem zažil při výcviku osobně. Budu se snažit důsledně vyvarovat subjektivního hodnocení jednotlivých postupů a metod, aby si na ně mohl případný čtenář vytvořit vlastní názor.
V tomto článku bych chtěl zatím postihnout alespoň tak často zmiňovanou ruskou krutost. Právě na ni směřuje nejvíce dotazů, proto bude jen vhodné zmínit pár praktických příkladů a inteligentní čtenář si může udělat obrázek sám. Jen doufám, že mnou zmíněné informace nebudou špatně interpretovány a zneužity neinformovanými pisálky k další diskreditaci Specnazu v očích laické veřejnosti.
Dalo se předpokládat, že v okolních skálách se budou nacházet podobné úkryty. Tarzan tedy započal výslech zajatce, od kterého se snažil vyzvědět další podrobnosti. Zajatec však odmítal vypovídat, ba dokonce vůbec nekomunikoval. Na rozkaz Tarzana byl svlečený zajatec připoután drátem k velkému plochému kameni, připomínajícímu oltář. Ze zásob chemikálií v jeskyni byla přinesena velká láhev s kyselinou. Tarzan ji otevřel a vylil tenký pramínek na zajatcovo zápěstí. Okamžitě se ozvalo syčení a z ruky začal stoupat dým. Zajatec zkřivil obličej do bolestivé grimasy, ale přesto nevydal ani hlásek. Tarzan klidným hlasem pokládal otázky a občas přiléval na ruku tenký pramínek kyseliny. Ten stále neodpovídal, jen začal hlasitě hekat, když odpadla zničená tkáň a kyselina zasáhla kosti. Tarzan zajatce obešel a vylil mu trochu kyseliny na obnažené břicho. Ten začal nejdříve nelidsky řvát a pak i odpovídat na pokládané otázky. Vydrželo mu to však jen chvíli než opět dokázal zvládnout největší bolest. Pak většinou zvrátil oči v sloup a začal zpívat nábožné písně. Další nalití kyseliny na vznikající prohlubeň na jeho břiše ho však vždy vrátilo do reálu. Již velmi rychle a ochotně odpovídal na veškeré pokládané otázky, zatímco ruští vojáci fascinovaně sledovali, jak mu na břiše vaří maso.
Poté, co se Tarzan dověděl vše potřebné, přestal se věnovat zajatci a poslal několik vojáků prověřit získané informace a najít další popsané sklady a úkryty. Ostatní vojáci zatím v tichosti vyčkávali a zajatci, který opět tiše zpíval, už nevěnoval nikdo větší pozornost. Ještě jednou se však k němu obrátili oči všech, to když se ozval zvláštní dutý praskavý zvuk. To se zbytková kyselina prožrala až přes břišní stěnu a zasáhla střeva. Jejich kličky se, po styku s kyselinou začali prudce nafukovat a následně i vybuchovat Jejich obsah vzápětí vystřikoval do víc jak půlmetrové výše.
Za nějakou dobu se vrátili průzkumníci a potvrdili zajatcovi informace v plném rozsahu. Po vyslechnutí hlášení přešel Tarzan beze slova k zajatci a pistolí mu prostřelil hlavu. Poté určil čtyři vojáky, kteří jej měli za úkol pohřbít. Tento čin se snad nedá popsat jinak než bestiální a odporující snad všem válečným konvencím. Přesto je mučení zajatců při válečných operacích celkem běžná praxe, které používají prakticky všechny armády východu i západu. Jen zasvěcení vojáci vědí, že metody efektivního výslechu se i dnes vyučují u speciálních jednotek, které jsou při bojových operacích určeny k získávání informací. V tom není rozdíl mezi Specnaz a Special Forces. Nevím, jestli je to dobře nebo špatně, ale je to prostě fakt.
